Kanonizační řízení

Na výstavě je příběh dvou odvážných služebníků evangelia _ článek uveřejněný na internetu v diecézních novinách Rieti v Itálii

Vydáno: 11.2.2022 | Autor: Jan Makyča

  

Volný překlad:

Na výstavě je příběh dvou odvážných služebníků evangelia

Ve Vázii zvláštní návrh u příležitosti svátku zasvěcení

Minulou neděli evangelium mluvilo o sítích a rybářích. Ty, které Ježíš zachytil jako své první učedníky, povolal je, aby se stali "rybáři lidí". Příležitost pomyslet na apoštoly všech dob, kteří se věnují tomu, aby házeli své sítě na jeho slovo.

To je mnohem obtížnější, když se apoštolát stává rizikem v dobách a místech, kde je církev pronásledována. Jako tomu bylo v komunistických režimech východní Evropy v letech železné opony, kde apoštolát a věrnost Kristovu slovu mohla znamenat mučednictví.

Právě tuto neděli směřovaly myšlenky farníků z Vázie ke dvěma věrným apoštolům, kteří položili své životy za evangelium. Postavě dvou kněží, obětí komunistické diktatury v Československu, služebníku Božích Václava Drboly a Jana Buly, nespravedlivě odsouzených a popravených v padesátých letech komunistickým režimem, je věnována výstava, která byla v neděli slavnostně otevřena v kostele Santa Maria Assunta. Iniciativa faráře Zdeňka , který je krajanem těchto mučedníků: rodák z Moravy, stejně jako otcové Drbola a Bula, i když byl mnoho let v Itálii a stal se knězem v diecézi Rieti, nikdy nepřerušil spojení se svou zemí. A postava obou mučedníků zůstává v jeho vzpomínkách. Jako dítě, kdy jeho matka zpívala ve farnosti, kde byla jejich památka živá, i když bylo nutné o tom mluvit co nejméně a tiše: kdyby se to dostalo k uším režimu, bylo by to příliš riskantní.

Od devadesátých let, pádu komunismu a návratu svobody a demokracie bylo konečně možné obnovit diskurs a začala věc blahořečení Drboly a Buly. Aby jeho památka zůstala živá, i mezi Čechy umístěnými v Itálii, České náboženské centrum Velehrad, postavené v Římě nedaleko Vatikánu v roce 1968 v souvislosti s "Pražským jarem", díky štědrosti Pavla VI., který udělil budovu českému kardinálu Beranovi, který byl již několik let vyhoštěn v Římě. Centrum, které po léta vítalo pronásledované české křesťany prchající před režimem, je dnes referenčním bodem pro poutníky z České republiky. A zde tato výstava ožila, kterou otec Damián, kněz z brněnské diecéze, který zde působí, ochotně přinesl do farní obce na svazích Terminilla, kde pracuje jeho krajan.

Zahájení výstavy znamenalo oslavy začátku února, které si každý rok připomínají ve Vávii slavnostní otevření farního komplexu postaveného v řemeslné oblasti: program připravený pastorační radou k 18. výročí zasvěcení kostela Santa Maria Assunta zahájil první katechezi o spiritualitě synody, kterou uspořádal otec Marcello Bonforte, a pokračoval s liturgickými jmenováními až do nedělního slavení, za kterého se zúčastnil biskup Domenico. Po představení výstavy otcem Damianem na začátku slavnostní mše Monsignor Pompili oficiálně zahájil výstavu, která zůstane otevřena po celý únor (můžete ji navštívit v době, kdy se kostel otevírá pro oslavy, nebo sjednáním schůzky přímo s farářem).

Na různých panelech se vracíme k duchovnímu dobrodružství obou Božích služebníků, k jejich delikátní kněžské službě vykonávané v obtížné situaci komunistické diktatury, což fotografie a text dobře ilustrují, až do rozhodujícího okamžiku jejich uvěznění a zabití po odsouzení. Abychom pak konečně mohli obdivovat příklad, který vedl ke zkoumání jejich svatosti tím, že je postavíme jako vzor odvážných služebníků evangelia.

Zpět do rubriky

CZ EN IT DE PL ES
Vy víte, že cesta, kterou jsem šel, nebyla cestou schůdnou, ale často s trním a hložím.Jan Bula